záhlaví.jpg

Vznik matematiky

 

                Ruku v ruce se vznikem písma vznikla i matematika, bez které by se nemohla rozvíjet nejen astronomie, ale ani stavitelství a obchod. Nejdůležitějším čínským matematickým spisem z období před začátkem našeho letopočtu je spis Matematika v devíti knihách. Je to spis, který vznikal zřejmě během dlouhého období a někteří jeho počátky datují až k roku 2673 př. n. l. V nejnovější verzi obsahuje asi 250 úloh různé náročnosti, které jsou děleny spíše podle věcné tématiky než podle použitých matematických metod. Setkáváme se zde s maticovou metodou řešení soustav rovnic a s počítáním se zápornými koeficienty.

Obdobně se rozvíjela i indická matematika. Prvním dochovaným indickým příspěvkem k exaktním vědám jsou Siddhántás. Zabývají se především astronomií, kde využívají epicykly a šedesátinné zlomky. Objevují se zde rovněž tabulky sinů. Indická matematika je známá

 

- vytvořením desítkové poziční soustavy založené na devíti cifrách a celé řady algoritmů pro    počítání v této soustavě.

- používáním iracionálních čísel a algoritmů na jejich přibližné výpočty.

-vznikem zárodků algebraické symboliky užívané při řešení algebraických rovnic.

- používáním metody falešného předpokladu při řešení lineárních rovnic.

- nahrazením „řeckých tětiv" poloviční tětivou - sinem.

           

Na základě indické matematiky vznikla později arabská matematika, důvod jejíhož vzniku byl popsán takto: 

 

            „Rozhodli jsme se ukázat indický počet, užívající devíti znaků, kterými

              lze jednoduše a krátce vyjádřit každé jejich číslo, právě proto, abychom

            ulehčili učení aritmetiky každému, tedy čísla jak velká, tak malá, a vše,

            co se přitom vyskytne z násobení a dělení a také ze sčítání a odečítání". 

 

 

 

S matematikou úzce souvisí i astronomie a z toho odvozený kalendář. Je velmi pozoruhodné, že kalendáře těch nejstarších civilizací začínají zhruba ve stejnou dobu. Tyto kalendáře začínají sestoupením „bohů" nebo „návratem království nebeského".

Židovský kalendář začíná 7. 10. 3761 př.n.l., kalendář Mayů převzatý od Olméků začíná 11. srpna 3114 př.n.l., protože toho dne „sestoupili bohové z dráhy hvězd"a Aymarští indiáni počítají svůj kalendář od 21. března  3000 př.n.l.

Židé jako vyvolený národ byli zřejmě navštíveni jako první a o nějakých 500 let později se dostalo i na obyvatele amerického kontinentu. Zato Číňané datují svůj kalendář až od roku 2 637 př.n.l., od vlády Žlutého císaře (Chuang-li). Co se v tu dobu stalo, není dosud známo.  Můžeme ale uvažovat o tom, že po své misi v Americe se nositelé kultury vydali do Číny. Potom už můžeme konstatovat, že věda a kultura se rozšířila po celé zeměkouli. Například celosvětovou znalost astronomie lze dokumentovat na skutečnosti, že dávní Aztékové i Tibeťané dělili rok na 365 dní. V obou zemích je to dokonce vyjádřeno schodištěm a s 365 schody.

 

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (4635 | 38%)
Ne (3754 | 31%)
editor A.Radechovský , pomocný editor Daniel Škarda
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one