záhlaví.jpg

Rodiště lidstva

 

Evoluční vědci nám předkládají nové a nové hypotézy o místě, odkud se rozšířily lidské rasy a odkud pochází člověk. Jednou je to Asie, jindy Afrika nebo Evropa. Tisíce let před těmito domněnkami čteme v bibli, že člověk byl stvořen v místech, kde dnes tečou řeky Eufrat a Tigris - před potopou tam tekly řeky čtyři. Toto místo je na Blízkém východě, v místě nazývaném řecky Mezopotamie (Země mezi řekami), kde žili Sumerové, čili dnešní Irák. Po celosvětové potopě a ustupující době ledové byly nejvhodnější podmínky pro život právě na těchto zeměpisných šířkách. Proto jsou památky po nejstarších civilizacích nacházeny v tomto zeměpisném pásu také v Asii, Africe a Střední Americe. V Mezopotámii můžeme hledat pomyslný střed, střed vědecký, kulturní, rasový, jazykový i literární. Nedaleko odtud byly zmateny jazyky při stavbě babylónské věže a lidé se pak rozešli do všech stran. Je to jen pohádka nebo špatně přeložené písemné artefakty? Proč by „bohové" bránili stavbě, když jejich zájmem bylo spíše stavět? Logičtější se zdá být hypotéza, že v uvedeném prostoru bylo nutno soustředit na práce větší množství lidí, než v daném regionu bylo k dispozici. Vždyť zde přece probíhaly rozsáhlé stavby (sídelní město bohů E-ri-du - dům v dáli) a „brána boží" - Babylon.  „Bohové" proto přesunuli potřebné pracovní síly z jiných oblastí Země. Tak se na stavbě náhle objevili lidé, kteří si navzájem nerozuměli, což způsobilo zmatek a vzájemnou nevraživost. Tento experiment se poté navždy zapsal do povědomí lidstva jako zmatení jazyků.

Reálným základem pro tuto hypotézu mohou být dva mezopotámské hliněné válce, na kterých se o jedné takové stavbě píše. Samotný bůh Ninurta totiž pověřil kiššského krále Gudea někdy okolo roku 2 200 př.n.l. stavbou rozsáhlého areálu, nad nímž se měl tyčit obrovský zikkurat, což byla stupňovitá pyramida, podobná těm, jaké dnes nacházíme v Mexiku nebo i jinde v Jižní a střední Americe. Aby mohl být úkol splněn, muselo být shromážděno 216 000 dělníků, dovezeno dřevo z Libanonu, stavební kámen ze vzdálených zemí a především velké množství kovů. Nic z toho se totiž v daném regionu nevyskytuje. Důležitost díla podtrhuje spolupráce přizvaných specialistů z Elamu, Susy, Egypta i Núbie. Šlo zjevně o stavbu mimořádné důležitosti, na kterou bylo nutno pozvat všechny dostupné specialisty. Na válcích je podrobně popsán komplikovaný postup vyměřování staveniště. Zikkurat byl pečlivě nasměrován podle Slunce a sedmi stálic. Všechno muselo mít přesné rozměry, včetně obyčejných cihel. Tu první ostatně vyrobil v průběhu zvláštní ceremonie - v matrici zhotovené bohy - sám král! V textu je rovněž zmíněno označení (titul) boha Ninurty, který je zde nazýván NIN.GIR.SU. Výraz NIN je překládán jako „pán". Z kontextu jiných překladů vyplývá, že GIR označuje létající stroj, obklopený plameny a dýmem. SU je nápadně podobné egyptskému ŠU, což znamená, ten, který zdvihá do nebe. Čili - pán zdvihače létajících strojů. My bychom dnes třeba řekli - velitel kosmodromu.

Pokud jde o složitost jazyků, panuje všeobecně rozšířený omyl, že se jazyky vyvinuly z nějakých chrochtavých zvuků ve složitou řeč. Vědci však zjistili, že se jazyky zjednodušují od původních komplikovaných forem do současné podoby. Časopis Science ilustrated napsal: "Starší formy dnes známých jazyků byly daleko těžší než jejich moderní odvětví. .... je zřejmé, že člověk nezačal s jednoduchou řečí, která by se postupně komplikovala, ale zdá se, že někde v minulosti, z níž nemáme žádná písemná svědectví, měl nanejvýš rozvinutou řeč, kterou postupně zjednodušoval v moderní formu."

V knize Od doby kamenné ke křesťanství píše profesor W. F. Albright: "Archeologická bádání jednoznačně dokázala, že na zemi neexistuje žádné kulturní středisko, které by se mohlo co do stáří a výsledků rovnat se zeměmi v kotlině Středozemního moře a východně od něj....Ostatní kultury Starého světa všechny pocházejí z tohoto kulturního centra nebo jím byly silně ovlivněny." Pokud jde o písmo, historik Berosus (3. stol. př.n.l.) napsal, že umění psát vynalezl lid v jižní Mezopotámii. David Diringer ve své knize Abeceda o tom píše: "Klínové písmo je pravděpodobně nejstarší systém psaní.... Zdá se, že tento velkolepý vynález pochází od Sumerů....neboť nejstarší dokumenty v klínovém písmu - přes tisíc tabulek a zlomků tabulek - byly nalezeny hlavně v Uruku nebo Maraka, v biblickém Erechu a patří k „uruckému období", před dobou mezopotamských dynastií." Také matematika, astronomie, medicína, chemie a další vědy byly rozvíjeny v těchto biblických místech poprvé na světě. V této souvislosti by nebylo od věci dotknout se dvou často diskutovaných témat a to ztotožňování bohů s nebeskými tělesy a stvoření Adama. Piktografické a následně klínové písmo vyjadřuje pojmy a to i abstraktní, takže obrázek hvězdy kromě významu „hvězda" může znamenat ještě „nebe" nebo „bůh". Potom už záleží hodně na překladateli. Vzhledem k tomu, že sumerština neznala způsob, jak gramaticky odlišit mužský a ženský rod, je těžké usuzovat na to, koho vlastně bůh stvořil, když stvořil Adapu - Člověka.

V současné době probíhají debaty o tom, zda egyptská kultura je pokračováním sumerské nebo vznikla nezávisle a byla sumerskou kulturou pouze ovlivňována.  Starověký Egypt se na dějinné scéně objevil kolem roku 3100 před Kristem jako právě sjednocená říše. Stalo se tak v době, kdy Mezopotámie naopak vstupovala do éry městských států. Sjednocená říše by mohla být chápána jako známka pokroku, jinak ale egyptská civilizace za tou mezopotámskou spíše zaostávala a před prvními faraóny zde byly zaznamenány pouze jednoduché vesnice pravěkých zemědělců. Logicky se tedy objevily úvahy, že egyptský stát, zrozený z ničeho nic, byl spíše dílem vnější elity, jaksi "naroubován" na jinak primitivnější společnost. A odkud že ta elita přišla? Že by snad z Atlantidy? Časové souvislosti a důkazy propojení obou kontinentů dokládá kapitola Nejasnosti kolem osídlení Ameriky.  Totéž se pak týká egyptského písma. Hieroglyfy se objevily prakticky najednou, jako věc už hotová. Neznáme žádné předcházející piktogramy. Mezi hieroglyfy a sumerským klínopisem není žádná přímá příbuznost. Dlouho se bralo jako fakt, že první písemné záznamy pocházejí z Mezopotámie z doby kolem roku 3300 před Kristem a jsou tedy starší než egyptské. Vývoj písma v Mezopotámii se tedy zdál být bezproblémový a egyptské hieroglyfy prostě tak či onak odvozené.

Jenže pak přišel objev hrobu krále Štíra ve staroegyptském Abydu, kterýžto nález je datován do doby kolem roku 3300 před Kristem. Nejzajímavější přitom je, že v hrobce byly nalezeny i hieroglyfické nápisy. Pravda, poněkud připomínají obrázky, přesto je však evidentní, že jde o písmo v poměrně pokročilém stadiu vývoje. Kde se v Egyptě tehdy vzalo? Vzhledem k tomu, že vývoj písma v Mezopotámii v té době právě začínal, je hypotéza o převzetí ideje písma z Mezopotámie náhle dosti nepravděpodobná. Stejné otazníky se pak objevují i u egyptské civilizace jako takové. Řekněme, že byla skutečně zvenku naroubována na místní poměrně primitivní kulturu zemědělských vesnic. Otázkou však zůstává, odkud se vlastně přišla. Role  Mezopotámie  jako  prvotního civilizačního ohniska je v tuto chvíli poněkud nejistá.

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (4641 | 38%)
Ne (3756 | 31%)
editor A.Radechovský , pomocný editor Daniel Škarda
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one