záhlaví.jpg

Indiánské mýty

V Jižní Americe na úpatí Sierry Nevady v Kolumbii kdysi žil kmen indiánů Kogi, které Španělé v 16. století téměř vyhubili. Ve 20. století se s jejich nepočetnou komunitou seznámil rakouský profesor Theodor Preuss. Dověděl se od nich, že Kogiové připisují akt stvoření jisté pramáti jménem Gauteovan. Od ní pocházeli i čtyři patriarchové, praotcové kněžského pokolení. Tito patriarchové sídlili v kosmu (na nebi) a veškeré zákony tedy přicházely ke Kogiům „zvenčí". Když praotcové sestoupili na zem, měli na tvářích masky, které odložili až mnohem později. Kněží pak předávali úřad svým synům a tak započalo předávání vědomostí z generace na generaci. V mytologii Kogiů se vypráví o bojích čtyř patriarchů proti démonům a zvířatům. Šlehaly blesky, létalo se do všech světových stran a zem se mezitím snášela různá semena. Časem však se začali rodit lidé s nepřirozenými sklony, kteří dokonce obcovali se zvířaty. Nato dal nejvyšší náčelník otevřít brány nebeské a nechal čtyři roky nepřetržitě pršet. Po čtyři léta pršela rudá a modrá voda a voda se rozlila všude po světě. Kněží však postavili zázračnou loď a naložili na ni všechny druhy zvěře a ptactva, ale i rostliny a semena. Poté, co zázračná loď ztroskotala na hřebeni Sierra Negra bylo všechno živé vysazeno znovu na zem. Kogiové chápali kosmos ve tvaru vejčitého útvaru a proto si stavěli i své příbytky ve tvaru vejce. Uvnitř takto definovaného prostoru leží devět světů, z nichž střední je vyhrazená pro lidi. Jak je to podobné „nebi" ze sumerských, židovských nebo egyptských příběhů! Zatímco židé mají sedm nebí, Indiáni evidentně devět. Stačí zaměnit slovo kosmos (nebe) za výraz současný - kosmický komplex s devíti nebo sedmi prstenci různé velikosti, otáčející se kolem středové osy, aby byla vytvořena umělá gravitace. Konec konců ani Kogiové, stejně jako starověcí Sumerové, Židé a Egypťané neměli technický slovník a pokud by ho snad měli, těžko bychom jej my po šesti a více tisících letech, pochopili. Kosmos, neno-li "nebe" znázorňují i dva "nebeské oltáře" na opačných koncích zeměkoule. Peruánský v Americe a čínský. 

Podobná struktura prý existovala i ve skutečnosti. Podle Platónova popisu Atlantidy byl namalován obraz hlavního města tohoto kontinentu. Je až nápadně podobný oněm oltářům nebes. Položme si otázku - proč asi? Co bylo pro pozemšťany tak důležitého, že si to znázornili v pozemských podmínkách architektonicky? Znázornili si později, po zániku Atlantidy svoje město jako "oltář nebes" nebo to udělali dávní návštěvníci Atlantidy?


Líbí se vám tyto stránky?

Ano (4635 | 38%)
Ne (3754 | 31%)
editor A.Radechovský , pomocný editor Daniel Škarda
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one