záhlaví.jpg
Hinduismus a Indiáni  

              Védská literatura staré Indie podrobně popisuje vesmír jako harmonicky uspořádaný systém vytvořený podle inteligentního plánu jako sídlo pro živé bytosti. Moderní pohled na vesmír se natolik liší od védského, že tento je pro nás nyní těžko pochopitelný. V dávných dobách však bylo možno nalézt podobné modely vesmíru po celém světě. Lidé starých kultur a civilizací měli naprosto odlišný pohled na svět, který se v mnohem shodoval s védským pojetím. Vzdělaní lidé dnešní doby mají sklon tyto názorové systémy odmítat jako mytologii s tím, že jejich odlišnost a podivné představy jsou důkazem toho, že se jedna pouze o výplod představivosti. Pokud tak učiníme, můžeme však přehlédnout důležité informace, které by mohly vrhnout světlo na rozsáhlé zapomenuté období předcházející krátkému úseku zdokumentované lidské historie. V různých kulturách existuje samozřejmě mnoho pro ně typických vyprávění, ale jsou zde i mnohá společná témata. Některá z nich lze nalézt ve vysoce propracované podobě ve védské literatuře. Jejich přítomnost v kulturách rozšířených po celém světě je v souladu s představou, že ve vzdálené minulosti měla védská kultura celosvětový vliv, který lze zaznamenat i v Severní Americe.

Indiáni kmene Sioux (správně Dakota, Lakota a Nakota) uvádějí, že jejich předkové zažili návštěvu nebeské ženy, která jim předala jejich systém náboženství. (Jednalo se o širší poznání o světě, hodnotách, zákonech a vztazích, které připomíná védský pojem dharma. Slovo dharma má více významů, ale ve společensko-náboženském kontextu jej lze chápat jako řád a zákon vesmíru.) Sdělila jim, že existují čtyři věky a také posvátný bizon, který v každém věku ztrácí jednu nohu. V současnosti se nacházíme v posledním z nich, věku úpadku, a bizon má již jen jednu nohu. [J.E. Brown, ed., Thé Sacred Pipe (Baltimore: Penguin Books, 1971), str. 9.]

Richard Erdoes a Alfonso Ortiz v knize American Indian Myths & Legends (New York: Pantheon Books, 1984) uvádějí více podrobností díky vyprávění lakotského stařešiny Chromého Jelena (Lame Deer) z roku 1967 v rezervaci Rosebud v Jižní Dakotě. "Bílá bizoní žena" (Ptesan-Wi) jim kromě poznání, jak žít, a plodin, které od té doby pěstují, předala i posvátnou dýmku (chanunpa), jejíž kouření představuje druh obětí. Slíbila, že se k nim vrátí v každém z oněch čtyř věků, což bude vždy předzvěstí lepších časů. Při odchodu se postupně proměnila v černého, hnědého, rudého a bílého bizona, který je pro prérijní Indiány nejposvátnějším živým tvorem. Proto mezi nimi zavládlo velké vzrušení, když se v roce 1994 na jedné farmě ve Wisconsinu narodil bílý bizon a všechny okolností se shodovaly s proroctvím. Farma se stala poutním místem pro lidi z celého světa.

Zmínka o posvátném bizonovi je blízkou paralelou vyprávění Bhagavata Purány (zvané též Šrímad Bhágavatam), v jejímž prvním díle je popsáno setkání Maharadže Paríkšita s býkem představujícím Dharmu, k němuž došlo na počátku současného věku Kali. Je tam řečeno, že tento býk ztrácí v každém věku jednu nohu a ve věku Kali má pouze jedinou. Ve védské literatuře je čas považován za projev Kršny, Svrchované Bytosti. Jako takový je silou řídící životy všech bytosti ve shodě s kosmickým plánem, který zahrnuje opakující se cykly stvoření a zničení o různých časových délkách. Základní cyklus se skládá ze čtyř yug, neboli věků, zvaných Satya, Treta, Dvapara a Kali. Každý následující věk je kratší než ten předchozí a lidstvo během nich postupně přechází z vysoce duchovní úrovně do degradovaného stavu. S počátkem nové Satya-yugy je obnoven původní čistý stav a cyklus začíná nanovo. Podle lakotskeho příběhu bude Země zaplavena, až bizon ztratí i poslední nohu. Téma potopy světa je známo z celého světa, a védská literatura uvádí, že k potopám různého rozsahu dochází periodicky. Představa o postupném úpadku náboženských zásad (dharmy) je společná i jiným severoamerickým kmenům, mezi než patří Apačové Jicarilla, Hopi, Navajo/Dine, Paiute a další. Potopa je podle nich jednou z forem trestu vyšších bytostí za chování lidí v rozporu s danými zásadami. Zhoršující se stav světa se projevuje nepřirozenými klimatickými jevy, stále obtížnějším pěstováním zemědělských plodin, zhoršujícími se vztahy mezi lidmi atd. Není vám něco z toho povědomé?

Kmen Paiute hovoří o vysoké hoře ve středu vesmíru, na které sídlí slunce. Tato hora ve védské literatuře odpovídá hoře zvané Meru či Sumeru a je známá i z jiných kultur (například řecký Olympus).Mléčnou dráhu tento kmen považuje za cestu zemřelých mezi zemí a nebem. Ta je ve védské literatuře označována za nebeskou část Gangy (akasa-ganga), kterou pokročilí mystici používají při cestování mezi jednotlivými úrovněmi vesmíru zvanými loky.

Véda popisuje dvě cesty na vyšší planety - cestu polobohů (devayana) a cestu předků (pitryana). Uctívání předků je dalším společným rysem. Například kmeny Passamaquoddy ze severozápadu USA, Powhatan (Virginie) a Luiseno (Kalifornie) považují ptáky za viditelné duchy zemřelých. Ve védské tradici se pro předky vykonává oběť sraddha, po níž se zanechává obětní pokrm na zemi pro ptáky, jejichž prostřednictvím se předkové nasytí. V příbězích těchto kmenů jsou také zmínky o reinkarnaci.

Podle kmene Yuchi ze severovýchodu USA Stvořitel používá při stvoření světa jako nástroj tzv. lilkae, zahnutý kámen, a ze čtyř těchto kamenů skládá kříž, či přesněji svastiku, symbol slunce. Naše generace se setkala se zneužitím tohoto symbolu, ve formě nacistického hákového kříže jako symbolu „stvoření tisícileté německé třetí říše."

Podle proroctví kmene Hopi jsou svastika s kruhem symbolizujícím slunce a keltský kříž s červenými pruhy mezi rameny symboly dvou pomocníků (konkrétní použité slovo však označuje velké skupiny lidí, nikoliv jedince) Pahanny, Pravého Bílého Bratra (kmen Hopi jsou potomci jeho mladšího bratra). Ten se má vrátit přede dnem Velké Očisty, aby přiměl Hopie a ostatní lidí k následování dharmy. Prokáže se polovinou posvátných tabulek Tiponi, jejichž druhou polovinu mají Hopiové. V případě neúspěchu jejich mise bude novému zlatému věku předcházet zkáza nesmírných rozměrů.

Toto je jen několik příkladů souvislosti. Jako velice zajímavá lze označit tvrzení kmene Odzibva z oblasti Velkých jezer, že jejich předkové žili společně s obřími zvířaty, které zničila kometa, či zmínku o oživení člověka z kosti v příběhu kmene Černonožců.

Někdo se může zeptat, pokud se védské náměty objevují v mnoha společenstvích, jak je možné učinit závěr, že jsou odvozeny že starobylé védské civilizace? Možná byly vytvořeny současně na mnoha místech nebo pocházejí z neznámé kultury, která je starší než védská. Na to lze odpovědět, že dostupné empirické důkazy nebudou stačit k dokázání hypotézy o védském původu, protože všechny empirické důkazy jsou nedokonalé a lze je vykládat různými způsoby. Můžeme však rozhodnout, zda jsou důkazy s touto hypotézou v souladu. Pokud existovala starobylá védská světová civilizace, mohli bychom očekávat, že budeme nalézat její stopy v mnoha kulturách po celém světě. Takové stopy nacházíme a mnoho z nich souhlasí s védským sdělením ve specifických podrobnostech. Jelikož tato civilizace začala upadat již před několika tisíci léty, na počátku Kali-yugy, očekávali bychom, že mnohé z těchto stop budou zlomkovité a překryté četnými pozdějšími přídavky. Toho jsme také svědky. Dostupné důkazy se tedy zdají být v souladu s hypotézou o védském původu.

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (4641 | 38%)
Ne (3756 | 31%)
editor A.Radechovský , pomocný editor Daniel Škarda
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one