záhlaví.jpg
Nesmrtelnost existuje
 
V časopise ENIGMA i) Leden 2014 je na straně 17 uveřejněn velmi zajímavý článek o dlouhověkosti, nebo spíše o nesmrtelnosti některých organizmů. V článku je tato schopnost demonstrována na humrech. Jejich metabolismus totiž produkuje enzym, nazvaný telomeráza, který je schopný do nekonečna obnovovat buňky. Ten působí na tzv. telomery, což jsou části chromozomů. Zatímco lidské buňky jsou ke stárnutí naprogramované, některým mořským živočichům tento program chybí. Jejich buňky se tak neustále obnovují. Návod, neboli program, podle kterého se chovají, najdeme v DNA. V každé z nich je totiž chromozomové vlákno, přičemž chromozomy jsou zakončené uzávěry, nazývanými už výše zmiňovanými telomery. Ty se při dělení buněk postupně krátí a nakonec, když zmizí úplně, buňka umírá. To se ovšem neděje právě u humrů, díky enzymu telomeráza. U těchto živočichů ale reprodukce neprobíhá pomocí pohlavního styku, ale jiným, dosud nezjištěným způsobem.
Tato fakta úzce korespondují s dosud nevysvětlenými biblickými citacemi, ale i se záznamy na sumerských hliněných tabulkách a především v Knize králů. Vysvětluje se tím také zcela nepochopitelná dávná praxe, že žena je něco méněcenného a sex je nečistá záležitost. Žena byla chápána pouze jako nutný prostředek k reprodukci člověka. V některých náboženstvích tento vztah přetrvává do dnešních dnů. Podobně se chovají i některá primitivní společenství pralesních indiánů, ostrovních i jiných domorodců. Zřejmě se tedy oni „bohové“ rozmnožovali jinak a jejich výtvor „člověk“ byl naprogramován jiným způsobem. Proto tedy od pradávna lidé pátrali po elixíru života, neboli po zdroji nesmrtelnosti. Tuto touhu najdeme už ve starodávném sumerském eposu o Gilgamešovi. Důvodem byla zřejmě skutečnost, že se s nesmrtelností setkali. Důkazem může být právě Kniha králů, kamenný kvádr, kde jsou vytesána jména králů, kteří vládli v Sumeru před a po potopě světa. Před potopou se doba jejich vládnutí pohybovala až v desítkách tisíc let a následně se postupně zkracovala až na přibližných 1000 let, když začali vládnout tzv. polobohové, což byli míšenci mimozemšťanů s pozemšťany. Nakonec se uváděná období vlády stala srovnatelná se současnými věkovými hranicemi. Je tím vysvětlena i věta z Bible, kdy Hospodin prohlásil: „Nebudu se nesnadnit s člověkem na věky, ale protože také tělo je, bude délka jeho života 120 let.“ Za povšimnutí v této souvislosti stojí, že se Hospodin zmiňuje jen o těle, nikoliv o člověku jako takovém. Má tedy člověk kromě smrtelného těla opravdu i nesmrtelnou duši? Naskýtá se ale i mnohem hrozivější otázka. Jestliže jsme dospěli do stadia, kdy budeme moci prodloužit lidský život a vyrovnat se tak „bohům“, bude se jim to líbit a nebo provedou opatření, aby se to nestalo? Nesouvisí i tato skutečnost s rokem 2012, kdy má na Zemi nastat jiný „věk“?

 

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (4641 | 38%)
Ne (3756 | 31%)
editor A.Radechovský , pomocný editor Daniel Škarda
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one