záhlaví.jpg

Vznik člověka

 

Návrh byl přijat a Enki spolu se svou sestrou Ninhursag na své základně v Abzu (pod rovníkem v Africe) vytvořili Člověka s využitím svých vlastních genů. ("I učinil bůh Člověka k obrazu svému"). Stvoření Adama je zachyceno na akkadském pečetním válečku.   Podle mezopotamských bájí v tom byl háček - tento první člověk - se nemohl sám rozmnožovat (jako to nejde u mezků a mul), takže jeho chov byl náročný. Následovaly další genetické zásahy až vznikl Adapu (Adam),  Homo sapiens (cromagnonec) se schopností se sám rozmnožovat. Ten se začal z Afriky šířit po zemi. Onen had v ráji symbolizuje šroubovici DNA, pomocí které byl člověk vytvořen a stal se už od starověku znamením lékařské profese. Adapu-Adam v překladu Člověk ovšem nemusí nutně charakterizovat pohlaví, tak jako řekneme pavouk, ježek nebo opice. V populárním televizním pořadu  BBC Zázračná planeta - Jak vytvořit lidskou bytost - totiž vědci dokazují, že je více než logické, že prvním stvořeným tvorem byla žena se svými dvěma chromozomy, označovanými XX. Z tohoto základu je potom už „jednoduché" záměnou jednoho chromozomu X za chromozom Y vytvořit muže.  Antropologové na základě fosilních důkazů odhadovali, že lidé se od opic oddělili nejméně před 15 miliony let, molekulární výpočty určily období 5 až 10 milionů let. Později Wilson a jiní zkoumali rodovou vývojovou linii v rámci lidského druhu, kdy zkoumali mitochondriální DNA, která se předává jen v ženské linii, z matky na dceru. Dospěli k závěru, že všichni současní lidé jsou potomky ženy, která žila v Africe před méně než 200 000 lety, tj. v době, kdy zde Anunakové prováděli svoje genetické pokusy s Člověkem. Tento výzkum nejenže potvrzuje nepřesnost dosud používaných datovacích metod, ale navíc i demonstruje zkracování historické doby vývoje života na Zemi a dokonce samotné Země, dosud udávané ve stovkách milionů let.

Podle posledních genetických výzkumů jsou ženské chromozomy staré asi 100 000 let, zatímco mužské pouze asi 60 000 let. Toto zjištění odpovídá výše uvedeným mezopotamským písemným záznamům o tom, že se první člověk nemohl rozmnožovat. Jestliže se tedy lidé nemohli sami rozmnožovat, bylo výhodnější mít více žen, schopných umělého oplodnění než mužů, kteří na růst populace neměli žádný vliv. Až později genetičtí inženýři vyrobili výměnou chromozomu X za Y z ženy muže se schopností vytvářet ve varlatech samčí buňky a pomocí penisu je dopravit do organismu ženy. Z nějakého důvodu byl později tento způsob rozmnožování označen za nečistý. Možná právě proto, že původní bytosti, tzv."bohové" se tímto způsobem nerozmnožovali. Až později přicházeli „synové boží k dcerám lidským", ale to už mohli být mutanti, kteří byli schopni pohlavního styku.

Tito kříženci se zřejmě rodili i jako obři. Oficielní i neoficielní kříženci měli i prodloužený životní cyklus, což by vysvětlovalo řadu údajů z bible - o skoro tisíc let starém Metuzalémovi i o podobně starých sumerských králích.

Není vyloučeno, že klonování se stalo zábavou Anunaků a občas se jim vymklo, takže obrazy prapodivných bytostí z mezopotámských a egyptských nálezů jsou odrazem tehdejší skutečnosti.  Zřejmě alespoň odpovědní Anunakové došli k závěru, že genetická čistota lidí, ale i jejich vlastní bezpečnost je ohrožena a že je nutný kategorický zásah - likvidace scestných mutací, lidí s „božskými" schopnostmi a zachování pouze původní oficiálně  naklonované linie lidí.

Jejich vysoká technická úroveň umožnila provést operaci na vyčištění planety od tzv. genetického odpadu. Před 24 500 lety byla zlikvidována vodní slupka Země silná (podle současných výpočtů a počítačových simulací) okolo 12 m, která vypršela za udávaných 40 dní a 40 nocí na zem. Současně došlo i k naklonění zemské osy, čímž došlo k prudkému ochlazení především na pólech a vzniku  zalednění planety. V této době, kromě jiných živočichů, zahynuli a bahnem byli zavaleni dinosauři i jiní předpotopní živočichové. Od této doby se zemské klima pronikavě změnilo. Zatímco dříve byla po celé zeměkouli konstantní teplota a vlhkost, nyní vznikla teplotní pásma a čtyři roční období jak je známe dnes. Tím byli lidé definitivně vyhnáni z ráje.

            Anunakové samozřejmě věděli k čemu dojde a mohli se proto včas vzdálit na orbitální stanice i s vybraným genetickým materiálem, potřebným pro obnovení života na Zemi (viz popis v sumerských eposech): „A sami bohové se potopy lekli, prchnuvše vystoupili až k Anovu nebi (kosmickému komplexu) a jako psi se choulili skrčeni na rampě nebes…a všechno lidstvo se proměnilo v bahno, jak střecha rovný se prostíral močál". Protože ničivým živlem byla převážně voda, nelze se divit tomu, že někteří tvorové, jejichž životním prostředím byla voda, přežili až do dneška. Dokladem toho je ryba Latimeria chalumnae (latimerie podivná). Dlouho se věřilo, že se obojživelníci vyvinuli z lalokoploutvých ryb, které měly vymřít před asi 70 miliony let - protože se žádné mladší zkameněliny nenašly. Podle zkamenělin této ryby byly datovány i sedimentární skalní vrstvy. Věřilo se, že kde byla nalezena zkamenělá latimerie, tam jde o útvar starší než 70 milionů let. V roce 1938 však přišlo překvapení: latimerie byla ulovena nedaleko Madagaskaru živá. Při pitvě se zjistilo, že rozdíly mezi živou a zkamenělou latimerií byly nepatrné - za údajných 70 mil. let žádná evoluce! Latimerie se vůbec (vnitřně) nepřipravovala na chození po souši, jak evolucionisté věřili.

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (4641 | 38%)
Ne (3755 | 31%)
editor A.Radechovský , pomocný editor Daniel Škarda
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one