záhlaví.jpg
Úvaha o vzniku života na Zemi

              

Shrneme-li dosavadní fakta, můžeme se už pokusit o nástin možné teorie vývoje života na naší planetě. Předně doporučuji vyloučit často používaný termín „náhoda", protože i Albert Einstein prohlásil, že „Bůh nehraje v kostky". Začněme tedy nesporným faktem, že do Sluneční soustavy zabloudila planeta nebo spíše gigantický kosmický komplex, nazývaný Marduk/Nibiru. Civilizace na tomto vesmírném poutníkovi byla vysoce vyspělá a ovládala vesmírné síly natolik, že mohla ovlivňovat i dráhy planet. Nazveme-li tuto činnost kosmickým inženýrstvím, mohli potom tito inženýři zničit planetu Tiámat, která způsobovala nerovnováhu Sluneční soustavy a vytvořit planetu Zemi, schopnou přijmout nový život. Aby byla planeta lépe ovladatelná a regulovatelná, bylo dovnitř planety implantováno železné jádro. Tím bylo mimo jiné zajištěno vnitřní teplo planety a její elektromagnetické vlastnosti. Elektromagnetické pole chrání veškerý život před nebezpečným slunečním zářením. Pomocí magnetických siločar se orientuje mnoho zvířat a ptáků, ryb a hmyzu. Lze se domnívat, že elektrická citlivost Země pravděpodobně umožňuje i dálkové ovládání nejen životního prostředí, ale i kosmického genetického kódu. Vždyť je známo, že lidský mozek je složitým vysílačem i přijímačem elektromagnetických impulzů.

Potom byla planeta přesunuta na oběžnou dráhu blíže ke Slunci a bylo zahájeno „stvoření světa", tak jak je popsáno v Bibli. „Budiž světlo". Tento výrok neznamená, že „Bůh" rozsvítil Slunce, protože to už tady bylo před vznikem planet sluneční soustavy. Tento výrok znamená, že bylo okolo Země vytvořeno prostředí, rozptylující sluneční světlo. Jak už víme, vesmír se jeví z kosmického prostoru nebo třeba z Měsíce, kde není atmosféra jako černý, pouze s bodově zářícími zdroji světla (Slunce, Měsíc, hvězdy). Tak musel vesmír (obloha) vypadat i ze Země, pokud neměla obal, rozptylující světlo. Nejprve tedy byla vytvořena silná vodní slupka okolo Země, rozptylující sluneční paprsky a vytvářející skleníkový efekt. Tím se vytvořilo skleníkové podnebí po celé zeměkouli a voda na Zemi se začala vypařovat, čímž byla vytvořena atmosféra. To Bible popisuje slovy: „ Řekl také Bůh: Buď obloha uprostřed vod, a děl vody od vod!" („Bůh" oddělil vody na obloze od vod na zemi). Pak už jen zbývalo vytvořit pevninu a mohlo se začít s implantováním života podle jednotného kosmického kódu Nikdo pravděpodobně nebude zpochybňovat, že kdysi dávno (datování se může různit, protože, jak známo, všechny datovací metody jsou nepřesné) zde byly zcela jiné životní podmínky. Dokládají to nálezy obrovských plavuní a přesliček, ale také živočichů. Na Radnicku nedaleko Plzně byly nalezeny pozůstatky vážky, rozpětí jejíž křídel dosahovalo téměř 1 metr. Tento gigantismus přešel postupně z hmyzího světa i do světa plazů, takže se vyvinuli obrovští dinosauři. Protože byly nalezeny i kosterní pozůstatky hominidů, jejichž výška přesahovala 3 metry, lze z toho vyvozovat, že tyto příznivé životní podmínky trvaly do relativně nedávné doby, která by se nechala vyjádřit možná jen v tisícovkách let.

I přes intelektuální vyspělost posádky však s největší pravděpodobností nedošlo ke shodě v tom, jak zde ovlivnit vznik života a na kosmickém korábu došlo pravděpodobně ke vzpouře. Vítězná strana po odstranění nepohodlného vůdce rebelů potom pokračovala ve svých plánech. Nepodařené genetické výrobky byly zlikvidovány potopou světa, způsobenou zrušením vodní slupky, z níž veškerá voda vypršela na Zem, kde způsobila jednak potopu světa v oblastech okolo rovníku a několik kilometrů silné ledovce ve vyšších zeměpisných šířkách a na pólech. Výjimkou se stala Austrálie a Nový Zéland, které se v této době odtrhly od Antarktidy. Tím se stalo, že v této části světa se zachovaly některé předpotopní formy života, které jinde na světě nejsou. Není bez zajímavosti, že podobné evoluční anomálie se nacházejí i na ostrově Madagaskar.

Vypěstovaný člověk (homo sapiens) byl poté školen v různých vědních disciplínách i řemeslech a využíván pro potřeby „bohů".

 

 

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (4635 | 38%)
Ne (3754 | 31%)
editor A.Radechovský , pomocný editor Daniel Škarda
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one