záhlaví.jpg
 Jakou planetou je Marduk?

Vraťme se ale zpět do dávných časů. Kde můžeme najít na obloze planetu Marduk? Babylónský stvořitelský epos jasně říká, že planeta Marduk byla vetřelcem, Sumerové jej nazývají Néberu (Panna života), ale také planeta křižovatky nebo planeta přechodů. Podívejme se co nám říká babylónský epos:

Néberu - nechť pevně drží přechody nebes a země tak,
že nahoře i dole je nikdo nepřekročí a na něj každý čekat bude!
Néberu jest jako hvězda, jež na nebi jasně září.
Leží na křižovatce drah a ostatní jen na ni hledí a takto praví:
„Jméno toho, jenž středem moře neúnavně přecházel, budiž Néberu, držitel středu!"

 

K zamyšlení nutí ovšem v této souvislosti jiná část eposu kde se  říká, že „na počátku existovala jenom voda  a všude panoval chaos……. Bůh seděl na vodě jako pták na vejcích a vyseděl z chaosu život". Přinesl snad Marduk tento život do Sluneční soustavy nebo je tím míněna "vodní planeta" Tiámat?

Marduk (křižující planeta) je v každém případě planeta s velmi dlouhou oběžnou dobou, která: „skryté taje vědění odhaluje … nejzazší končiny vesmíru zří". Byl popisován jako pozorovatel všech ostatních planet. Marduk je údajně na dvojité oběžné dráze mezi dvěma slunci: mazi naším Sluncem a dalším, chladným, tmavým sluncem, daleko vně naší sluneční soustavy, snad v souhvězdí Orion. Je docela možné, že to není planeta v pravém slova smyslu, ale spíše obrovský kosmický komplex připomínající oběžnou dráhou kometu. I Sumerové měli v pojmosloví dvě slova, vystihující tuto možnost: AN. UR (nebeská základna) a E. NUN (božský příbytek). V případě, že je tento komplex na své vesmírné pouti poháněn „slunečními větry" musí mít také vesmírné „plachtoví". Neúspěšný pokus NASA v červnu 2005 nám představil přístroj s takovýmito řiditelnými „plachtami". Vycházely vějířovitě z centrálního tělesa a připomínaly křídla větrného mlýna. Byly tak velké, že celé těleso mělo být vidět pouhým okem.  Co by asi bylo ze Země  vidět, kdyby se na dohled přiblížilo gigantické vesmírné plavidlo, opatřené několik desítek kilometrů velkým vějířem „plachet", které byly navíc pozlacené, aby lépe odrážely sluneční paprsky? Proč se v mezopotámské kultuře nacházejí na různých arkadských stélách a hraničních kamenech vyobrazení, na nichž vidíme dvě velká slunce a Měsíc? Všude, kde archeologové odkrývali památky na středním východě, doprovázel znak „okřídleného slunce" všechny významné plastiky. . Byl nalézán u králů, knězů, byl vyryt do pečetních válečků, vznášel se nad obrazy bitev i na zdech chrámů. Zdobil předměty jak hliněné, kamenné tak i dřevěné. Uctívali jej v Sumeru, Akkadu, Asyrii, Babylonii, Elameii, Urarteii, Mari, Nuzi, Mitanni, Kenáánu, Egyptě, Persii. I chetitští panovníci uznávali tento znak za nejvyšší.

V populárně vědeckém televizním cyklu BBC s názvem Kosmické tisíciletí byla prezentována zcela konkrétní myšlenka na vytvoření kosmických měst až s 10 000 obyvateli, která by se mohla volně pohybovat kosmickým prostorem a i mimo Zemi montovat další takové kosmické komplexy v místech, kde by bylo možno najít vhodné suroviny.

U všech kultur byl příchod této planety znamením neklidu a nastávajících katastrofických dnů. Starodávné texty mluví o této události jako očekávané, předvídatelné a pozorovatelné události a jaký dopad bude mít její další příchod na lidstvo. Den Mardukova příchodu bude doprovázen uragány, zemětřesením, záplavami a dokonce prý se Země přestane jeden den otáčet kolem své osy! Jde tedy o náhodné, pravidelně se opakující jevy nebo o „kosmické inženýrství" a drastické ovlivňování života na Zemi? V sumerských textech se píše, že z planety Uran byly vyrvány 4 obrovské kusy hmoty, kterými potom Marduk jako by zaútočil na Tiámat. Jestliže tedy Marduk působil tak obrovskou silou na okolní planety, musely by tyto gigantické síly působit opačně i na Marduk, který by se tak rovněž nevyhnul masivnímu poškození, alespoň povrchových struktur. Protože se Marduk periodicky vrací, je logické, že by se tato devastace musela každých 3 600 let opakovat. Nelze ovšem vyloučit podobné střety ani při cestování v dalekém vesmíru, takže bychom tuto planetu mohli považovat za vesmírného otloukánka. Vyloučit nelze ani přímé srážky s jinými tělesy, při kterých by Marduk jako planeta mohl být zcela zničen. Musíme si proto položit otázku, zda Marduk byl skutečně vyvržen z jiné sluneční soustavy a jeho činnost zde na Zemi souvisí se snahou zachránit zbytky života na své planetě a nebo zda je to zcela jinak. Že se jedná o plánované lety cizí civilizace na řiditelném vesmírném komplexu disponující technologiemi na využívání například nám dosud neznámé „temné hmoty" a „temné energie". Tím by bylo snad možné vysvětlit usměrňování gigantických sil a jejich využívání při ničení a tvorbě planet. Je to pro nás sice nepředstavitelné, ale uměl by si například poměrně technicky zdatný Napoleon představit, že zanedlouho bude možné vymazat z povrchu zemského v jediném okamžiku celá obrovská města?

          Návrat Marduka je očekáván v roce 2012, což souhlasí s mayským kalendářem , který končí roku 2012. Bylo zjištěno, že k tomuto datu Slunce křižuje galaktický rovník a rovinu ekliptiky, uzavírá se celá perioda rotace zemské osy, a začíná nový „Posvátný strom". Přichází konec Věku Světa a začíná Nový věk. Pokud je to pravda, pak prokázali Mayové opravdu velice detailní znalost astronomie.

Americká vesmírná agentura NASA nedávno oznámila, že v roce 2029 se má s Zemí střetnout asteroid, označovaný jako 99942 Apophis. Toto těleso údajně o průměru 320-390 m by způsobilo podobnou katastrofu, jaká způsobila vyhynutí dinosaurů. Pozdější výpočty ukázaly,  že těleso Zemi nezasáhne a proletí kolem Země, vrátí se znovu o sedm let později a do třetice roku 2054. Můžeme si proto v této souvislosti položit otázku - vrací se Marduk do Sluneční soustavy?

 

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (4637 | 38%)
Ne (3754 | 31%)
editor A.Radechovský , pomocný editor Daniel Škarda
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one