záhlaví.jpg

Genetické výzkumy

            Stvoření člověka potvrzuje i moderní věda. Vědci, kteří zkoumali druhý lidský chromosom, zjistili, že na něm mnoho  DNA změn vzniklo v  relativně krátkém časovém úseku. Od té doby se změny na tomto chromosomu objevovaly jen zřídka, navíc jsou co do rozsahu jen nepatrné. Pro teorii vývoje lidstva respektující nové poznatky  se vžívá termín „ teorie přerušované rovnováhy" a znamená, že změny se  fakticky udály jako série skoků oddělených dlouhými periodami statického klidu. Za nový pohled na naši minulost vděčíme Evanu Eichlerovi, docentu genomiky na  University of Washington v Seattlu, který  si  posvítil na duplikované DNA sekvence na druhém lidském chromosomu, a který porovnal tyto sekvence s odpovídajícími úseky v  genomu opic starého světa. Předpokládalo se, že  sledované duplikace budou v souladu s dosud uznávanou evoluční teorií vzniku druhů, a že tyto změny budou v průběhu posledních několika milionů let postupně narůstat.  Místo toho Eichler  se svými spolupracovníky zjistili, že velké zdvojování některých úseků v našem genomu se  odehrálo v relativně krátké době,  poté jako když utne. Až do dnešní doby trvá jakési stádium klidu, v němž  dochází u našich genomů jen k nepatrnému přeskupování genetického materiálu. Eichler dalšími pokusy zjistil, že k rozsáhlým duplikacím došlo v genomech lidí, šimpanzů, goril a orangutanů, ale že tyto překotné změny zcela minuly  opice "starého světa", jimiž jsou například kočkodani a makakové.

           Naše 21. století bude pravděpodobně mimo jiné i stoletím genetického inženýrství. Vědci zjistili, že v každém buněčném jádru jakéhokoliv živého organismu se nachází dvojitá šroubovice z buněk, nesoucích informaci o způsobu vytvoření a fungování tohoto organizmu, označená zkratkou DNA. Jazyk tohoto kódu se skládá z pouhých čtyř písmen, odpovídajícím čtyřem chemickým látkám. Vědci je označili A, C, G a T. Dlouhá řada těchto „chemických písmen" tvoří určitou informaci, asi jako naše věta. Taková věta se nazývá gen. Celková informace o určitém organismu se nazývá genom. Moderní věda zjistila, že lidský genom není vůbec unikátní. Ukázalo se, že ze šimpanzem máme 99, a ne pouze předpokládaných 95 procent společného a až na 70 procent se blížíme myším. Zjistilo se, že domněle lidské geny mají také všichni obratlovci, stejně jako bezobratlí, rostliny, houby a dokonce i kvasinky, u nichž plní tytéž funkce. Znamená to, že lze kombinovat různé sekvence písmen u různých živočichů. Britští genetici například „naroubovali" jistou sekvenci z medůzy na krysu, takže takto zmutovaná krysa má schopnost ve tmě světélkovat, stejně jako medůza. Získané poznatky potvrdily, že veškerá pozemská DNA má společný zdroj, což vědcům umožnilo rekonstruovat plán vývojového procesu. Lze vysledovat jak vznikaly geneticky stále komplexnější organizmy, které v každé etapě adoptovaly geny nižších životních forem a vytvářely stále komplexnější a vyšší životní formy, kulminující v Homo sapiens. Analogii si můžeme představit v našem technickém pokroku, kdy např. prvním radiovým přijímačem byla krystalka a v současnosti máme tak složité komunikační systémy, že většina normálních lidí je nedokáže ani popsat.

           Vědce překvapilo, že informace uložené v naší DNA jsou využívány pouze ze tří procent. Skupina výzkumníků, pracujících na Projektu lidského genomu věří, že mají v rukou důkazy, svědčící o tom, že takzvaná nekódovaná sekvence,  která tvoří 97% lidské genetické informace uložené v DNA, neobsahuje nic menšího než genetický kód neznámé formy mimozemského života. "Nekódované sekvence jsou společné všem pozemským živým organismům, od plísní přes ryby až po lidské bytosti. V lidské DNA tvoří převážnou část celkového genomu", říká prof. Sam Chang, vedoucí této skupiny. Nekódované sekvence, známé také jako "nadbytečná DNA" ("junk DNA"), byly objeveny už před lety, a jejich funkce zůstávala záhadou. Na rozdíl od normálních genů, nositelů informací využívaných intracelulární "mašinérií" k syntéze proteinů, enzymů a jiných chemických sloučenin, vyráběných v našem těle, nejsou tyto "nekódované sekvence" nikdy použity. To znamená, že v nich obsažená informace není nikdy čtena ani prováděna za účelem syntézy nějaké substance - nemají zdánlivě vůbec žádnou funkci - jsou "junk" - nadbytečné... Existence člověka skutečně spočívá na využití 3% informací kódu, obsaženého v jeho DNA. Přebytečná informace jakoby se pouze "vezla" s těžce pracujícími aktivními geny, s nimiž je předávána z generace na generaci. K čemu to je? Co znamená tento balík zbytečných informací v našem genomu? Tuhle otázku už si položilo mnoho vědců a nedobrali se k žádné kloudné odpovědi - až do převratného objevu prof. Sama Changa a jeho týmu.

"Naše hypotéza je, že vyšší mimozemská životní forma se zabývala tvořením nového života a jeho umisťováním na rozličné planety. Země je jen jedna z nich. Možná, že nás podle toho programování naši tvůrci pěstují stejným způsobem jakým my pěstujeme baktérie v Petriho miskách. Jestliže o tom uvažujeme v našich lidských termínech, mimozemští programátoři s největší pravděpodobností pracovali na jediném velkém kódu, složeném z několika projektů, které měly produkovat rozmanité životní formy na rozličných planetách. Proto zkoušeli rozličná řešení. Napsali ´velký kód´, spustili ho a když neplnil požadované funkce, pozměnili ho nebo přidali nový kus, spustili to znovu, udělali další vylepšení, zkoušeli to znovu a znovu. Ovšem, dříve nebo později „hořel plán". Několik krajních lhůt už asi vypršelo. Vedení začalo požadovat něco, co by bylo možné definitivně spustit. Programátorům bylo přikázáno zapomenout na všechny idealistické plány pro budoucnost a soustředit se na jediný projekt (Zemi), aby vyhověli naléhavému termínu. Velmi pravděpodobně ve spěchu programátoři drasticky omezili „hlavní kód" a dodali „základní program", určený pro Zemi. Avšak tehdy si (možná) nebyli úplně jisti, které funkce z hlavního kódu mohou potřebovat později a které ne, takže je nakonec ponechali všechny. Místo aby pročistili „základní program" vymazáním přebytečných řádků hlavního kódu, změnili tyto části na komentáře. V kvapu tu a tam opomenuli několik /* symbolů, a tak obdařili lidstvo například nelogickým růstem množství buněk, které známe jako rakovinu nebo jinými těžko pochopitelnými schopnostmi, které se tu a tam u někoho objeví a jsou nazývány paranormálními jevy". Z poměru pracujících užitečných genů a genů nesených lze usoudit, že ve vesmíru existují mnohem rozmanitější a složitější formy života, než je ta naše na Zemi. Je rakovina projevem částí mechanismu, který bytosti disponující plným kódem umožňuje cosi jako věčný život? Sloužila nesmírná vitalita, která se projevuje ve zhoubných nádorech, původně k rychlé regeneraci poškozených orgánů, nebo dokonce končetin? Je boj proti rakovině bojem proti pozůstatkům předchozí "nesmrtelnosti"? To vše je docela dobře možné.

To, co pozorujeme v naší DNA je program složený ze dvou verzí  z hlavního a základního kódu. První skutečností je, že úplný program nesporně nebyl napsán na Zemi. Druhým faktem je, že tato informace sama o sobě není schopna dostatečně objasnit vznik života a jeho vývoj; v této hře musí být ještě jakýsi faktor navíc. Je to snad to, čemu východní náboženství říkají duše? Třetím faktem je, že žádný tvůrce něčeho nového, ať už vynálezce, inženýr nebo programátor, lhostejno zda z Marsu nebo od Microsoftu, nikdy nenechá svou práci bez možnosti dalšího zdokonalení neboli upgrade. Geniální je, že tato vyšší verze je již obsažena v příloze - "přebytečná DNA"není nic jiného, než skrytá a nečinná vyšší verze našeho základního kódu.

 Jistou dobu už víme, že určité druhy kosmického záření mají schopnost pozměnit DNA. Tím je pravděpodobné řešení po ruce. Mimozemští programátoři mohou použít jediný záblesk správné energie odněkud z vesmíru, nařídit tak základnímu kódu aby odstranil všechny /*…*/ symboly a sloučil se s velkým kódem ("přebytečnou DNA"). Pak ovšem skokem začne pracovat naše celá DNA. To by nás navždy změnilo, někoho během měsíců, jiné během generace. Tato změna se naší tělesné schránky moc nedotkne (kromě vymizení rakoviny, nemocí a krátkého života), ale katapultuje nás intelektuálně. Starobylé bude nahrazeno zrodem nového cyklu. Kompletní program je elegantní, velice šikovný samoorganizující, auto-prováděcí, samo vyvíjející se auto-korekční software, určený pro vysoce pokročilý biologický počítač s přípojkou na věčnou energii a moudrost vesmíru. Programové vybavení uvnitř nás způsobuje (umožňuje) buď krátký, chorobami pokažený život, nebo možnost extra-inteligentní super-existence s dlouhým a zdravým životem „bohů". Tato okolnost vyvolává otázku uvádějící do rozpaků - byla redukce základního kódu způsobena nedbalými programátory v kvapu (jak nám to připadá), nebo bylo oslabení hlavního kódu záměrným činem, který lze zrušit "dálkovým ovládáním", kdykoli je to potřebné?"   Vyvolává to i otázku, zda uměli starověcí kněží nějakým způsobem tyto síly ovládat či využívat a zda současný okultismus není jen žalostným zbytkem dřívějších tajných věd.

Dříve nebo později se musíme utkat s neuvěřitelnou skutečností, že veškerý život na zemi nese genetický kód našich mimozemských bratranců a že evoluce není tím, zač ji považujeme. Tento objev může úplně otřást samotnými kořeny lidstva - naší vírou a našimi představami o Bohu, i vírou v moc nad vlastním osudem. S opravdu novým přístupem snad smíme jednoho dne objevit, že všechny formy života a celého vesmíru jsou projevem jediného obrovského intelektuálního cvičení, vyjádřeného v matematických myšlenkách, v návrhu Tvůrců. Je snad ona část DNA oním stále hledaným vzkazem z minulosti o přítomnosti mimozemského života na Zemi? Je-li tomu tak, splňuje dvě základní podmínky a to, že je skutečně  nezničitelný a dosažitelný až na určitém stupni vývoje lidstva. Nebo je to ještě něco víc a po odblokování oněch genů budeme obdařeni i tzv. genetickou pamětí, kterou mají ostatní živočichové kromě člověka? To je paměť, která umožňuje motýlům, rybám a ptákům cestovat ve správném čase na správné místo, tj. do míst svého rozmnožování a zase zpět a dědí se z generace na generaci. Čas, kdy se vše dovíme se pravděpodobně blíží, protože tajemství DNA bylo odhaleno a genetické inženýrství se začíná rozvíjet. Teď je ovšem důležité, jak se Tvůrci rozhodnou. Buď nás uznají za partnery nebo usoudí, že jsme se svými znalostmi svému okolí nebezpeční. Vzhledem k tomu, že rozvoj techniky za posledních několik tisíc let byl minimální a věda spíše upadala, lze z vědeckotechnické expanze rozvíjející se raketovým tempem v posledních dvou stoletích usuzovat, že nás něco nutí dohnat časovou ztrátu k nějakému termínu. Je tímto termínem konec mayského kalendáře v roce 2 012 ? Za povzbuzující je ovšem nutno pokládat skutečnost, že máme-li úkol se do nějakého termínu něco naučit, je pravděpodobné, že se s námi počítá i do budoucna.

Co k  problému člověka říká bible? Bible uvádí, že první lidé žili velice dlouho a neznali žádné nemoci. Kdo, proč a jak otevřel Pandořinu schránku? Co se skrývá za výrokem Tvůrce, který řekl: "Nebudu se nesnadnit s člověkem na věky, ale protože také tělo je, bude délka jeho života 120 let!" Délka lidského života byla z jakéhosi důvodu později omezena na průměrných 120 let a další vlivy ji následně snížily na současnou délku okolo 70 let. Opravdu - k čemu by byla hloupé a nepoučitelné bytosti nesmrtelnost? Naproti tomu rychlá výměna generací umožňuje jakýsi vývoj. Víme, že spousta "nezvratných názorů" a "vědeckých pravd" bývá pohřbena až se svými nositeli. Ta hrůza, kdyby byli nesmrtelní. Nedostali bychom se vůbec nikam! Zamyslíme-li se nad vznikem života na Zemi tak říkajíc selským rozumem, dojdeme k závěru, že musel vzniknout komplexně podle přesně stanoveného schématu, protože jednotlivé životní formy jsou  na sobě navzájem závislé a vzájemně se doplňují. Můžeme si tak představit, že Země tvoří jediný živý organismus, jehož jednotlivé orgány navzájem spolupracují a navzájem se ovlivňují jako třeba orgány v našem těle. Když z nějakého důvodu nějaký náš orgán přestane správně pracovat, snažíme se jej léčit. Podobně tak činí „příroda" ve vztahu k životnímu prostředí. Proto bychom si měli už konečně uvědomit, zda se chceme jako myslící tvorové zapojit do léčení nebo pokračovat v nahlodávání zdraví „Matičky Přírody."

            Současná věda se nyní trápí otázkou, zda je osud člověka uložen v genech. V následující kapitole Anunakové se říká: „Marduk coby nebeský šampión zabil Tiámat, a připevniv si tabule osudu Ma na vlastní hruď vytvořil nové světové uspořádání, které se týkalo i lidské rasy". Je snad tento, před dávnými věky zapsaný výrok, odpovědí na tuto otázku? Skrývaly v sobě tisíce a miliony vyprodukovaných zárodků života všeho druhu už svůj osud? Přenášela se tato informace jako dědictví předků po celé věky až do současnosti?

 Vyloučíme-li tedy, podle evoluční teorie, miliardy miliard náhod potřebných ke vzniku živých organismů, počínaje neviditelnými viry až po obrovské praještěry nebo současné kytovce, je zřejmé, že technologický postup musel být zcela jiný. Z aminokyselin musely být podle jednotného kódu vytvořeny, možná v ucelených blocích miliony zárodků a postupně vypěstovány do formy schopné přežít v podmínkách vytvořených na Zemi. Průběžnou kontrolou byla sledována možnost všech forem žít v novém prostředí i jejich vztahy navzájem. Výsledky kontroly pak byly použity pro nutné korekce a „doladění programu". Když byla práce dokončena, bylo nutno „uklidit stůl" a odpad zlikvidovat tak, aby nebylo trvale zničeno životní prostředí. Protože však i životní prostředí se ukázalo nevhodné, mimo jiné i pro rozvoj myšlení lidí, bylo rozhodnuto změnit skleníkové podnebí na planetě na různorodé a proměnlivé. Že to byl krok prozíravý dokazuje ten fakt, že k prudkému rozvoji technického pokroku nedošlo tam, kde je možno po celý rok jen sbírat to, co se v přírodě urodí.

Jestliže naši stvořitelé rozhodli, že je nutno ukončit „ráj" na Zemi a donutit člověka i k jiné činnosti, než jen otrhávat se stromů co kde vyroste, bylo to v souladu s jeho „naprogramováním". Člověk dostal do vínku i mnohé technologie o kterých dnes vědci říkají „člověk se naučil", ale mnohé indiánské kmeny Jižní a Střední Ameriky přiznávají , že jejich předkové byli žáky „božských" učitelů. Tyto zprávy se dovídáme i ze sumerských písemných památek Tyto vědomosti, ať už to bylo v Sumeru, v Egyptě, Indii, Číně nebo v Americe se postupně vytrácely a říše zanikaly. Bylo proto nutno se pojistit proti všeobecnému úpadku i po stránce duchovní. Proto dostal člověk pravidla ve formě „desatera", návodu, jak žít s „darem inteligence" nebo-li světlem poznání. To je to, co odlišuje „program" zvířecí od „programu" lidského. Zvířata se vždy chovají podle svého instinktu, tj. pevného programu. Zatímco „pevný program" zvířecí zajišťuje neměnné chování druhu až do jeho vyhynutí, „inteligentní program" tuto jistotu nezaručuje právě proto, že byl míněn jako variabilní a umožňuje jeho nositelům zdokonalovat (nebo i naopak) svoje životní prostředí.

V genetice je také nutno hledat klíč k záhadě o nástupnických právech Anunnaků, sumerských králů, ale i biblických králů a patriarchů (Abraham)? Jak ze starých textů vyplývá, nástupnická práva přednostně přecházela vždy na prvorozeného syna, kterého zplodil vládce, král či patriarcha se svou nevlastní sestrou (tj. dcerou stejného otce avšak s jinou matkou). Tato zásada se vine jako červená nit všemi starověkými texty a vysvětluje mnohoženství ve východních kulturách. Naopak přistupuje další záhada či spíše stopa k řešení v příběhu o Gilgamešovi, když se tento hrdina dožaduje božské nesmrtelnosti, protože byl synem otce-člověka a matky-bohyně, tedy byl ze dvou třetin bohem. Zde je zdůrazněna role matky, která určuje hiearchické postavení syna. Všechno spočívá v genetice, a to nejen ve dvojité šroubovici DNA, kdy se při oplodnění spojují jeden chromozómový pás DNA vajíčka s jedním pásem mužské spermie, aby vytvořily zárodek budoucího potomka, ale také v tak zvané mitochondriální DNA, kterou bez štěpení dědí potomek jen po matce v původním stavu. Proto tedy Gilgameš měl dvě třetiny po matce (DNA z buněčného jádra a mtDNA). V moderní vědě to znamená, že všichni máme v sobě mtDNA po naší pramáti Evě, která žila v Africe někdy před 250 000 lety!

V řadě našich úvah si musíme položit i víceméně filosofickou otázku jakou formou hmoty je život? Lze to vyjádřit jako koexistenci hmoty a ducha? Všechno živé bychom mohli nazvat podle současné terminologie bioroboty s různou úrovní vlastního uvědomění. Japonci vyrábějí domácí pomocníky a vědeckofantastické romány a filmy nám předvádějí jak by roboti mohli získat inteligenci a ovládnout lidstvo. Filmového terminátora už známe i jako svalnatého bojovníka i jako krásnou ženu. Jsme tedy bioroboti vytvoření vyspělou technologií, které kdosi vytvořil „k obrazu svému" podobně jako se to snažíme udělat my zatím s mechanickými roboty? Odpověď můžeme hledat v kapitole Svědectví dávných kultur , ale i v populárně vědeckém seriálu BBC Kosmické tisíciletí, kde bylo konstatováno, že hranice mezi člověkem a strojem se neustále ztenčuje. To je dáno stále se zvyšující „inteligencí" strojů na jedné straně a možností vyrábět „náhradní díly"  pro člověka na straně druhé.

Že takováto úvaha nemusí být daleko od pravdy dokazují sumerské texty, nalezené v Meziopotámii. Píše se tam, že Bůh Enki stvořil bezpohlavní bytosti, které "nejí, nepijí a nespí. Jednají podle Enkiho šému, který mají uvnitř." Obdobný text byl nalezen v Číně. Text Šen-i Ting (Kánon o nadpřirozených bytostech jiného druhu!) říká: "... Chun Tun je směsí pozemské bytosti (živočicha) a mimozemských jakoby lidí a tak přestože má oči, na Zemi jimi nevidí, přestože má uši, na Zemi jimi neslyší a proto se zde může jen obtížně pohybovat. Pokud ale kdokoli přijde do jím hlídaného prostoru, okamžitě rozpozná kdo to je a co je zač. Pokud se setká s geniálním člověkem (bytostí) okamžitě ji považuje za nebezpečného protivníka a snaží se ho zlikvidovat. Pokud ovšem zjistí, že má co do činění s člověkem úslužným a vyhovujícím jeho potřebám uvítá ho a přijme jako pomocníka. Z hlediska jeho "nebeské povahy" a výcviku (programu) je to přirozené, za tímto účelem byl konstruován."

 

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (4641 | 38%)
Ne (3756 | 31%)
editor A.Radechovský , pomocný editor Daniel Škarda
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one